Potah na gauč

     Kromě toho, že se mi barva našeho gauče nikdy nelíbila. (Já jsem ho tedy ani nevybírala.) Tak naprosto jednobarevná hladká látka snad vysloveně přitahovala špínu. I v době, kdy jsme neměli děti, bych ho snad mohla luxovat 2x denně a stejně by na něm byl vidět prach.

     Později samozřejmě přibyl semtam nějaký flíček a s dvěma dětmi těch flíčků tak nějak bylo čím dál víc. Asi všechny víte, jaký problém je vyčistit ve čtyřčlenné rodinně sedačku. Počkat až hlava rodiny půjde spát, aby nebyla omezována :-) rychle v noci vyčistit a doufat, že do rána, než se děti vzbudí uschne. Protože je prostě od ní neudržím. Pokud tedy nehodlám zamykat obývák a šetřit si ho pro návštěvy, což tedy nehodlám.

     Do ušití potahu se mi dlouho nechtělo, protože jsem měla strach, jak se mi podaří vytvarovat ten rohový díl. Ale vyšlo to docela dobře. Potah snadno hodím do pračky a protože je ušitý z takového toho mikrovláknového přehozu, tak rychle uschne a nemusí se ani žehlit. Výhodou materiálu je i to, že je chlupatý i z rubové strany a tak z gauče tolik neklouže, jako materiály, které jsou na rubu hladké. Měla jsem dva přehozy na dvoupostel rozměr cca 200 x 220 cm a vyšlo mi i na křeslo a taburet. Zbylo pár malinkých kousíčků.

      Máte taky tak rády andílky? Já moc a tenhle mi přijde obzvlášť roztomilý. Jak vidíte, už ani já jsem nedokázala odolat kouzlu GG porcelánu. Že jsem na porcelán je o mě známo, ale pořád jsem měla strach, že se mi nepodaří sladit GG s mým milovaným pomněnkovým. Letošní letní kolekci jsem už odolat nedokázala a pár kousků jsem si objednala. Už jste je na mých fotkách párkrát viděly.
     Kolekce Fay Red se mi v loňském zimním katalogu líbila strašně moc, ale říkala jsem si, že červená se mi nikam nehodí. A tak jsem se ještě pořád ovládala. Viz výše, kolekce Rosie White mě vážně okouzlila a hlavně ten velký čajový hrnek, který spíš než na čaj používám (používala jsem)  na velikou kávu s našlehaným mlékem. Až do návštěvy manželovy sestřenice a její roční dcerky. Konferenční stolky jsou prostě nešikovně zrovna ve výšce  dětiček, které se navíc při chůzi chytají čehokoli. A tak hrnek skončil na parketách, ouško na pět kousků.
      Jeden jsme nenašli, tak jsem kousky vyhodila, že hrnek bude jen tak na dekoraci, nebo jako mistička. Vyhodit jsem ho nedokázala. Druhý den ráno našel Lukášek chybějící kousek. Nedalo mi to, ostatní kousky jsem vybufetila z koše a ouško slepila. Drží to, ale jak dlouho, pokud bych hrnek normálně používala a myla v myčce, to nevím. Tak je z něj ozdoba.
     Chtěla jsem si objednat nový, ale vzpomněla jsem si na Janičku, která psala, že se jí červená do kuchyně taky úplně nehodí, ale hrnek Fay Red prostě musela mít. Ještě chvilku jsem otálela a doufala, že ho už předsi jen vyprodají... Počkal na mě a tak ho mám doma. Jani díky. Je nádherný a asi mu budu muset ještě něco z této kolekce přikoupit, aby nebyl osamělý.
     PS. jsem nepoučitelná, zase ho nemám vystavený ve vitríně, zase z něj každý den piji kafíčko, doufám, že tentokrát trochu déle
     Mějte se krásně